První školní den je velká událost. Předchází tomu celá řada příprav. ✔️ Dnes vám poradíme, jak se připravit na školní docházku. Rady od rodičů pro rodiče.
První vstup dítěte do základní školy představuje významný krok nejen pro samotné dítě, ale také pro jeho rodiče a blízké. Toto období je pro dítě zásadní a mělo by být provázeno především pozitivními zážitky, jelikož se dítě na školu přirozeně těší.
Pokud je dostatečně vyspělé a připravené na přechod z mateřské školy, je potřeba, aby se jak dítě, tak i rodiče naladili na nové povinnosti, které tato změna přináší. Dítě už totiž celý den neprožívá v hraní, ale sedí v lavici, naslouchá učitelce, plní úkoly a některé z nich si musí nosit domů. A to vše se stane prakticky přes noc. Příprava na první třídu tedy zahrnuje spolupráci mateřské školy, základní školy i rodiny.
Mateřská škola se věnuje rozvoji osobnosti dítěte ve všech směrech. Nejen jeho poznávacím schopnostem, ale také psychické stránce, aby dítě nezažilo zklamání z nedostatečné připravenosti nebo úzkost z nového prostředí. Děti by si měly vytvořit kladný vztah k učení i ke škole. Mateřská škola také spolupracuje s rodiči budoucích školáků a poskytuje jim informace o vzdělávacích programech a vhodných školách pro jejich dítě.
Většina základních škol navíc pořádá dny otevřených dveří, kam se mohou rodiče i s dětmi přijít podívat a seznámit se s prostředím. Přechod do školy je spojen s mnoha symbolickými kroky, které dítě připravují na novou roli. Jedním z těchto kroků je samotný zápis. Cílem zápisu je seznámit se s dítětem a zhodnotit jeho vývojovou zralost. Každá škola má svou vlastní formu hodnocení školní připravenosti - často ve formě rozhovoru a recitace básniček nebo písniček. Tímto se hodnotí dětský slovní projev. Dítě by mělo znát své jméno, příjmení, jména rodičů a sourozenců, a také svou adresu. Dítě také dostane úkol nakreslit lidskou postavu, což vypovídá o jeho vývojové vyspělosti. Při těchto činnostech se sleduje i lateralita, správné držení tužky, držení těla a soustředění. Důležité je také, zda dítě umí rozeznávat barvy, geometrické tvary a základní matematické pojmy.
Symbolem této nové role se stává školní taška, jejíž nákup je vlastně jakýmsi rituálem. Tímto krokem se dítě více ztotožňuje s rolí školáka. Zatím vnímá školu spíše jako hru, ve které napodobuje, co se o škole dozvědělo z mateřské školy, televize nebo vyprávění.
Děti často přetváří tyto informace ve své fantazii. Jedná se do jisté míry o projev tzv. předškolácké naivity. Dítě se do školy těší jako na dobrodružství nebo výlet, i když neví přesně, co ho tam čeká. Budoucí roli školáka si idealizuje, protože zatím neví, že tato změna bude trvalá a nevratná.
Neuvědomuje si, že škola není hra, kterou může kdykoli ukončit, když ho přestane bavit. Zároveň ještě nechápe, že se změní přístup dospělých, denní režim a zvýší se požadavky na plnění povinností. Tato změna ovlivní nejen dítě samotné, ale i jeho blízké okolí.
Před vstupem do základní školy by rodiče měli věnovat pozornost několika oblastem, které jsou důležité pro úspěšné zvládání školních podmínek:
Pod pojmem zralost se skrývá jak fyzická, tak psychická, sociální i emocionální připravenost. Jedná se o určitou úroveň rozumové, citové a sociální způsobilosti, která je výsledkem souhry zrání nervové soustavy a vlivů prostředí i výchovy.
Školní zralost
Školní zralost je podmíněna zráním organismu, zejména centrální nervové soustavy, v období nástupu dítěte do školy. Díky tomu se mění reaktivita dítěte, stabilizuje se emočně, stává se odolnějším vůči zátěži, lépe se soustředí a dokáže se přizpůsobit školnímu režimu. Důležitou roli zde hraje lateralizace ruky, rozvoj motoriky, senzomotorické koordinace a manuální zručnosti.
Rozvíjí se také zrakové a sluchové vnímání. Dítě se postupně zlepšuje ve vidění na blízko, lépe rozlišuje detaily a koordinuje své oční pohyby. V oblasti sluchového vnímání je schopno rozlišovat zvuky, analyzovat je a syntetizovat. Kromě toho musí být koordinována činnost obou hemisfér mozku, protože řeč je řízena levou hemisférou, zatímco vnímání zvuků pravou hemisférou. Vše závisí na rovnováze zrání.
Pro školní zralost je rovněž nezbytná přiměřená stimulace dítěte a rozvoj jeho regulačních schopností, tedy vůle a uvědomění si povinností.
Fyzická zralost
Fyzickou zralost a zdravotní stav dítěte posuzuje dětský lékař. Pediatr vyhodnocuje, zda zdravotní stav odpovídá věku dítěte. Odhaduje se, že dítě v předškolním věku by mělo měřit kolem 120 cm a vážit asi 20 kg. Je však třeba brát v úvahu dědičné faktory, které mohou mít vliv na růst a váhu dítěte. Rodiče mohou také orientačně posoudit fyzickou zralost pomocí tzv. filipínské míry.
Dítě by mělo být schopné přehodit si pravou ruku přes temeno hlavy a dotknout se levého ucha. Nicméně je důležité zdůraznit, že jde jen o orientační test, který může rodiče navést k tomu, aby se případně obrátili na odborníky pro podrobnější vyšetření.
Dalším projevem fyzické zralosti je výměna mléčného chrupu za trvalý, která by měla být při nástupu do školy již v plném proudu. Kromě toho dochází k osifikaci zápěstních kůstek, což je další známka zralosti. Celkové hodnocení fyzického stavu však zůstává na pediatrovi. Zralost se projevuje i v oblasti laterality, tedy jasné preference jedné ruky pro psaní a kreslení.
Dítě by mělo mít ustálenou dominantní ruku, což je důležité pro správnou koordinaci oka a ruky, nezbytnou při čtení a psaní. Pokud dojde ke zkřížené lateralitě, může to u dítěte způsobit problémy při čtení a psaní, zejména u písmen, která jsou si podobná, jako například b/d, b/p nebo m/n. Rodiče mohou zkusit lateralitu dítěte otestovat jednoduchými způsoby, například sledováním, do které ruky dítě instinktivně bere hračky, kterou nohou vykračuje jako první, nebo jaké ucho přikládá k rádiu. Pokud rodiče nejsou jistí, je vhodné navštívit odborníka.
S lateralitou úzce souvisí i motorika. V šesti letech by dítě mělo zvládnout hrubou motoriku, jako je jízda na kole, plavání, bruslení nebo lyžování. Samozřejmě záleží na možnostech, které mu rodiče poskytují. Jemná motorika, zahrnující aktivity jako navlékání korálků, stavění stavebnice, stříhání a kreslení, je také důležitá. Rodiče by měli věnovat pozornost tomu, jak dítě drží tužku – správný úchop je špetkový, což znamená, že dítě přiloží palec, ukazovák a prostředníček k sobě podobně, jako když přidává špetku soli do jídla. Držení ruky by nemělo být křečovité. S jemnou motorikou je rovněž spojená oromotorika, tedy pohyblivost mluvidel.
Psychická zralost
Psychická zralost dítěte se odráží v mnoha aspektech. Jedním z nich je myšlení, které se u dítěte v předškolním věku posouvá od objektivního k konkrétnímu a analyticko-syntetickému myšlení. Důležité je také smyslové vnímání, především schopnost rozlišovat tvary a zvuky, vnímat detaily a rozpoznávat zrcadlově obrácené tvary či slova, která zní podobně. Komunikační schopnosti jsou dalším znakem psychické zralosti. Dítě by mělo být schopné formulovat otázky a vyprávět krátké příběhy. Obvykle se očekává, že předškolák bude znát 3 až 5 tisíc slov. V dnešní době je však stále méně běžné, aby dítě dokázalo bezchybně vyslovit všechny hlásky. Pokud dítě ve věku pěti let nedokáže správně vyslovit hlásky p, b, m, f nebo v, může to signalizovat vážnější poruchu vývoje řeči a je třeba vyhledat pomoc logopeda. Možná bude nutné uvažovat o odkladu školní docházky. Na druhou stranu, pokud dítě v tomto věku stále nezvládá hlásky r a ř, je to ještě považováno za normální.
Chybná výslovnost může mít různé příčiny, například nedostatečně vyvinutou motoriku mluvidel, problémy s rozlišováním zvuků nebo nedostatečnou jazykovou praxi. Může také jít o chybějící korekci nesprávné výslovnosti dospělými. Většina dětí si však do konce předškolního období svou výslovnost přirozeně zlepší.
Dítě by mělo zvládnout přednést krátkou básničku nebo zazpívat jednoduchou písničku. Tento úkol přitom slouží k ověření úrovně paměti dítěte. Pokud dítě nedokáže tyto činnosti splnit, je nutné zkoumat příčinu: Může jít o nedostatek podnětů ve formě učení básniček a pěstování správného řečového projevu, nebo dítě nedisponuje schopností zapamatovat si ani krátký úsek textu. V druhém případě je na místě zvážit návštěvu odborníka pro detailní diagnostiku.
Všechny zmíněné obtíže mohou být signálem nerovnoměrného či opožděného vývoje dítěte, což může vést k potřebě odložení školní docházky. Poruchy pozornosti jsou častým znakem psychické nezralosti, což může zahrnovat nižší schopnost soustředění, rychlejší nástup únavy a impulzivní chování. Samozřejmě je nezbytné obrátit se na odborníky pro přesnější posouzení.
Sociální zralost
Rodiče by měli pozorně sledovat, zda jejich dítě nevykazuje známky neklidu, nápadné apatie, překotnosti, impulzivity, těžkopádnosti, nesoustředěnosti, infantilnosti, závislosti nebo přecitlivělosti. Příznaky jako bázlivost, časté pláče, výbuchy hněvu či neschopnost přizpůsobit se pravidlům mohou být projevem sociální nezralosti. Tento problém se může také objevit u dětí, které mají potíže navazovat vztahy s dospělými či vrstevníky, dětí, které se straní komunikace, nebo mají sklon k negativistickému chování či mutismu (náhlá ztráta schopnosti mluvit). Každému dítěti, které není zcela připravené na školu, by měla být věnována zvýšená pozornost, aby byla správně identifikována příčina problémů a bylo možné poskytnout odpovídající podporu.
Na co by rodiče prvňáčka neměli zapomenout:
Školní připravenost zahrnuje dovednosti, schopnosti a návyky, které dítě potřebuje k tomu, aby úspěšně zvládlo školní požadavky. Její součástí jsou dvě roviny: vnější a vnitřní. Vnější připravenost zahrnuje zájem dítěte o školní prostředí, třídu a výukové pomůcky. Také jeho vztah k učení a schopnost plnit úkoly. Vnitřní připravenost odkazuje na mentální a emocionální způsobilost dítěte ke školní docházce. Tedy jeho rozumové schopnosti, učební dovednosti, zájem o učení, schopnost přizpůsobit se školnímu režimu a interakci s ostatními dětmi.
Školní připravenost úzce souvisí s tím, jaké hodnoty dítě ve školním vzdělání vidí a jaké má sociální dovednosti. Zde se hodnotí, jak dobře dítě zvládá různé sociální role (např. vztah mezi učitelem a žákem), jeho úroveň verbální komunikace a schopnost respektovat pravidla a hodnoty. V dnešní škole je kladen důraz na individuální přístup k dítěti, který zohledňuje jeho osobnost a prostředí, ve kterém vyrůstá.
Co ovlivňuje zralost a připravenost dítěte:
Letní příprava: Dopřejte dětem o prázdninách odpočinek. Pokud je dítě zralé pro školu, není nutné ho připravovat formou drilu. Prázdniny jsou vhodné pro načerpání sil a přizpůsobení se nové životní situaci. Před koncem prázdnin je dobré zavést opět pravidelný režim, aby se dítě snadněji přizpůsobilo školnímu dni.
Zbytečné obavy: Každé dítě přistupuje k nástupu do školy jinak, a je proto důležité mu věřit, že to zvládne. Během adaptace ve škole mohou být velkou oporou učitelé. Dítě povzbuzujte a ujišťujte, že náročné začátky se zvládnou.
Připravte dítě na změnu: Mluvte s dítětem o rozdílech mezi školkou a školou. Vysvětlete mu, že škola přináší větší odpovědnost, že některé věci bude muset dělat, i když se mu nebudou zrovna líbit, ale také že se paní učitelka bude snažit, aby učení bylo zábavou. Vyhněte se strašení větami jako: “Počkej, až půjdeš do školy…”
Praktická příprava: Nakupování školních potřeb může být pro dítě velkým rituálem, který mu pomůže lépe se naladit na roli školáka. Dopřejte mu možnost vybrat si například svačinovou krabičku nebo penál, zatímco vy dohlédnete na jejich praktičnost.
Pomocné rituály
Zaveďte pravidelné návyky – například vstávání a chození spát ve stejnou dobu. Učení se věnujte krátce po návratu dítěte ze školy, s dostatečnou pauzou na odpočinek. Zpočátku dítěti s přípravou pomáhejte, ale postupně ho učte, aby své školní povinnosti zvládalo samo.
Volnočasové aktivity
Kroužky a mimoškolní činnosti jsou skvělým způsobem, jak dítěti poskytnout vhodné vyžití. Dejte však pozor na to, aby nebylo příliš přetěžováno. V prvních měsících školy může být pro dítě náročné se adaptovat, proto je dobré mu dopřát čas, než ho zapojíte do dalších aktivit.
Vstup do školy představuje velkou změnu
Pro dítě je tato změna zásadní, protože se mění nejen způsob výuky, ale i sociální prostředí a množství povinností. Většina dětí se však do několika měsíců s novým režimem sžije. Buďte jim oporou a neváhejte se obrátit na učitele pro radu.
Noví kamarádi
Každá změna kolektivu může být náročná, a to i pro dospělé. Podpořte dítě v navazování nových přátelství tím, že mu umožníte pozvat si nové kamarády domů nebo naopak, povzbuzujte ho, aby navštěvovalo spolužáky. Pokud má dítě na začátku problémy s navazováním kontaktů, vysvětlete mu, že někdy trvá, než si ve třídě někoho najde, ale že se to určitě podaří. Pomozte mu také pochopit, že s některými dětmi se bude bavit víc a s jinými méně, což je naprosto v pořádku.
Určení školní zralosti dítěte
Hlavní znaky školní zralosti zahrnují:
Věk
Fyzická vyspělost se v tomto období liší u každého dítěte individuálně. K zralosti pro školní docházku dítě obvykle dospívá kolem věku šesti let a čtyř měsíců. Ve většině případů platí, že u dívek narozených později než v srpnu a u chlapců narozených v březnu je vhodné zvolit odklad školní docházky.
Výška a váha
Jaké fyzické proporce by mělo mít šestileté dítě? U dívek by se výška měla pohybovat v rozmezí 105 až 115 cm, zatímco u chlapců mezi 110 až 118 cm. Hmotnost dívek bývá mezi 19 a 23 kg, u chlapců mezi 17 a 22 kg. Je důležité brát v úvahu i genetické rozdíly – pokud jsou rodiče například vysokého vzrůstu či naopak drobnější, může se to projevit i na dítěti. Dalším znakem fyzické zralosti je počátek výměny mléčných zubů za trvalé, obvykle začínající u horních předních zubů.
Dochází k prvnímu výraznějšímu formování tělesné stavby – dítě v tomto věku často působí „protaženě“, protože dlouhé kosti rukou a nohou rostou. K ověření růstové připravenosti pro školu slouží tzv. „Filipínská míra“: dítě si musí pravou rukou přes temeno hlavy dosáhnout na levé ucho.
V tomto věku se u dětí mění způsob vnímání – přecházejí od celkového pohledu k jemnějšímu, diferencovanému rozlišování ve sluchové i zrakové oblasti a rozvíjí se analyticko-syntetické myšlení.
Zralost zrakového vnímání
Dítě by mělo být schopno rozpoznat základní tvary jako čtverec, kruh nebo trojúhelník a být schopno je pojmenovat. Také by mělo znát alespoň několik písmen a číslic.
Procvičování zrakové diferenciace
Schopnost rozlišovat předměty: hledání stejných předmětů, například kostek mezi kuličkami, nebo rozlišování rozdílných věcí. Také zahrnuje hledání, co do skupiny nepatří, podle tvaru nebo barvy, nebo vyhledávání rozdílů na podobných obrázcích.
Procvičování zrakové analýzy a syntézy
Skládání a rozkládání obrázků či fotek rozstříhaných na části, skládání kostek a dalších stavebnic, puzzle nebo mozaiky.
Procvičování prostorové orientace
Orientace v prostoru: pohyb skrze obrázková bludiště, hledání a určování polohy předmětů v místnosti či na obrázku, s pomocí pojmů jako nahoře, dole, vlevo, vpravo, vzadu, vpředu.
Zralost sluchového rozlišování
Dítě by mělo být schopné rozeznat první písmeno ve slově a cvičit se v rozkladu slov na hlásky a jejich skládání.
Procvičování sluchové diferenciace
Hry na rozpoznávání zvuků (například poznat podle zvuku sirek, klíčů nebo peněz se zavřenýma očima), poznávání hudebních nástrojů nebo přírodních zvuků. Důležité je i procvičování rytmu pomocí říkadel nebo básniček.
Procvičování sluchové orientace
Orientace podle zvuku: hledání ukrytého budíku podle zvuku nebo hádání, odkud zvuk přichází, případně hry na slepou bábu.
Procvičování sluchové analýzy
Například hádání první a poslední hlásky ve slově („Co slyšíš na začátku? Co slyšíš na konci?“), nebo slovní hry na hlásky, kdy hráč vymyslí slovo začínající poslední hláskou předešlého slova. Také je možné vyhledávat předměty, které začínají na určitou hlásku nebo slabiku, například KOlo, KOpačky, KOloběžka.
Rozumové schopnosti
Procvičování
K rozvoji logického myšlení se hodí jednoduché příklady, například: „Máme čtyři jablíčka, jedno sníme – kolik nám jich zbývá?“
Paměť
Dítě by mělo mít dostatečně vyvinutou paměť, aby si pamatovalo věty obsahující osm slov a bylo schopné je zopakovat přesně. Mělo by také zvládnout provést úkol zahrnující tři instrukce, například: „Jdi do kuchyně, vezmi hrneček a přines ho sem.“
Procvičování paměti
Ideální je trénovat paměť prostřednictvím učení básniček a písniček nebo hraním pexesa, například s písmeny. Dítě může také těšit učení vtipů, hádanek nebo příběhů, které si pak může pamatovat a vyprávět.
Řeč
Grafomotorika
Zásady nápravy vadného držení tužky
Lateralita
Sociální zralost
Emocionální zralost
Pracovní zralost
Motivace
Předčasný nástup do školy
Příznaky, které mohou naznačovat školní nezralost, zahrnují:
Souhrn činností pro přípravu na školu
Před nástupem do školy je dobré se zaměřit na tyto oblasti:
Většina dětí začíná školní docházku v šesti letech, ale v posledních letech se stále častěji setkáváme s odkladem. Děti, a někdy i jejich rodiče, nejsou na nástup do školy dostatečně připraveni, a tak jim rodiče umožňují o rok prodloužit dětství. Nemusí to však znamenat, že dítě zůstane ve školce – na základě doporučení z pedagogicko-psychologické poradny (PPP) může být zařazeno do přípravného ročníku, kde dožene dovednosti, které zatím plně neovládá.
TDítě nikdy nestrašte školou. Místo toho se s ním podělte o své vzpomínky na školní léta a vyprávějte mu veselé historky. Společně si prohlédněte fotografie a před nástupem do školy se tam spolu vydejte na návštěvu. Nedávejte najevo své vlastní obavy, věnujte dítěti pozornost a pokud zjistíte, že ještě není zcela připravené, neváhejte požádat o odklad školní docházky. Naopak, sdílejte s nimi své pozitivní vzpomínky ze školních let.
Příprava na školu začíná už v mateřské škole, kde dítě během docházky postupně získává potřebné dovednosti pro první třídu. Děti se zde nejen hrají a chodí na procházky, ale pravidelně rozvíjejí grafomotoriku, hrubou a jemnou motoriku, učí se básničky a někdy dokonce i první písmenka. Zároveň si budují samostatnost, důvěru ve vlastní schopnosti a zvykají si na čas bez rodičů.
Co by mělo umět dítě ve dvou letech?
Dvouleté dítě už není malé miminko odkázané pouze na rodiče. V tomto věku by mělo umět obracet stránky v knize, obléknout si kalhoty, čepici nebo ponožky, postavit věž ze čtyř kostek a otevřít dveře.
Co by mělo umět dítě ve třech letech?
V období mezi druhým a třetím rokem udělá dítě velký pokrok. Rádo navléká korálky, hraje si na hřišti a užívá si různé překážky, skluzavky a prolézačky. Tříleté dítě je již samostatnější – dokáže přenést předmět, skákat snožmo, stát na jedné noze nebo chodit pozpátku. V ruce udrží tužku či štětec, rádo modeluje a umí se samo svléknout i obléknout. Také zvládá plnit jednoduché pokyny, plynně mluví a jeho slovní zásoba je již bohatší.
Co musí dítě zvládnout před nástupem do první třídy?
Začátek školní docházky je velký krok, proto je dobré nejen vědět, co dítě před nástupem umí, ale i zvážit ověření jeho školní zralosti odborníkem.
Víte, že školní zralost zahrnuje fyzickou i duševní připravenost dítěte pro vstup do školy? Zralé dítě by mělo být schopné zvládnout změnu prostředí, vydržet se soustředit i na méně zajímavé úkoly, komunikovat a spolupracovat s ostatními. Co dalšího by měl budoucí prvňáček umět?
Dále by mělo umět:
Pokud vaše dítě zvládá tyto činnosti před nástupem do školy, můžete být klidní. Je velká pravděpodobnost, že ho škola zaujme a bude chtít objevovat nové poznatky. V této souvislosti je vhodné objasnit pojmy jako školní zralost a připravenost.
S nástupem do školy přichází změna režimu. Dopřejte dítěti dostatek spánku – pro zachování jeho mentální a fyzické výkonnosti je důležité, aby denně spalo 9 až 11 hodin.
Kromě toho, že dítěti věnujete svůj čas, budete s ním trávit chvíle plné radosti, chválit ho, číst společně pohádky, podnikat výlety a poskytovat mu různé podněty k rozvoji, je nezbytné před nástupem do první třídy zajistit i potřebné školní pomůcky.
Některé děti dostávají výbavu už od Ježíška, jak tomu bývalo kdysi, jiným ji rodiče pořizují až poté, co mají jistotu, že dítě do školy opravdu nastoupí. Zapojit do výběru samotné dítě je jen ku prospěchu – když si vybere aktovku a další potřeby samo, bude se do školy těšit ještě víc.
Věděli jste, že před zápisem je důležité zvážit i fyzickou připravenost dítěte, aby uneslo aktovku?
Ta je totiž jednou z nejpodstatnějších součástí školní výbavy. Mnoho rodičů se rozhoduje, zda pořídit klasickou aktovku nebo batoh. Do první třídy je však lepší volbou aktovka, která je přehlednější a dítě snadno zjistí, zda má vše potřebné. Pokud zvolíte školní batoh, měl by mít polstrovaná, ergonomicky tvarovaná záda, široké popruhy a být lehký.
I když je první třída hlavně o adaptaci na nové prostředí, vyžaduje poměrně obsáhlou výbavu.
Příprava na školu je důležitá! Ujistěte se, že aktovka nebo školní batoh obsahuje vše potřebné.
Před tím, než pořídíte kompletní výbavu, zjistěte, co přesně vyžaduje vaše škola. Často se stává, že některé pomůcky škola pořídí hromadně, a vy byste je tak nakoupili zbytečně dvakrát. Některé školy poskytují seznam věcí už před prázdninami, aby rodiče věděli, co je potřeba zakoupit a co naopak ne. Jiné školy seznam rozdávají až v září nebo ho dokonce nemají vůbec. Každá učitelka může mít různé preference, proto se informujte konkrétně ve vaší škole.
Příprava dětí do školy. Jak na to?