Jak udržet stabilní hladinu cukru v krvi? ✔️ U obou typů diabetu je nutný pravidelný a omezený příjem sacharidů. Poradíme, na co se zaměřit, čemu se vyhnout.
Pokud jste zvyklí na dietní režim, který zahrnuje zejména svačiny a také druhou večeři, nebude u vás docházet k nikterak výrazným pocitům hladu ještě před obědem a také hlavně před večeří. Především druhá večeře poté brání večernímu a také nočnímu přejídání se. Je také zapotřebí si uvědomit, že nadměrná konzumace jakéhokoliv jídla ve večerních hodinách vede zejména k ukládání tuků. Při příjmu zhruba 2400 kJ energie při samotném obědě se v podstatě nic zvláštního nemůže stát, jelikož se daná energie ihned spálí při naprosto běžné fyzické aktivitě během odpoledních hodin. Naprosto stejný příjem energie během večeře obvykle skončí uložením zhruba 20 až 30 gramů nových tuků. Je tomu tak zejména proto, že energetické nároky těla jsou zejména při sledování televize o poznání nižší. Z podobně nadbytečně přijatých živin si poté tělo vytvoří takzvaně nový tuk, který uloží do zásoby.
Samotnou večeři by poté měl pacient konzumovat zejména mezi 18 a také 19 hodinou a zdali jde spát později, pak by druhou večeři měl zkonzumovat během 21 hodiny. Ať tak či onak, poslední jídlo by vždy mělo být zkonzumováno nejpozději jednu hodinu před tím, než ulehnete ke spánku. Ke druhé večeři se také nedoporučuje konzumovat ovoce, a to zejména z toho důvodu, že má vyšší obsah takzvaných jednoduchých cukrů. Jedinou výjimkou je pouze jablko, které má natolik výjimečné složení, že je vhodné se ho naučit konzumovat zejména jako poslední ovoce během dne.
Diabetik, který má naprosto normální tělesnou hmotnost by rozhodně neměl přibývat, ale rozhodně by také neměl na váze ubývat. Měl by zejména respektovat i jemu doporučenou energetickou hodnotu dané stravy. Dnešní možnosti jsou rovněž již takové, že diabetik se rovněž nemusí omezovat v příjmu jakýchkoliv sladkých jídel, neboť na trhu existuje hned celá řada různých náhradních nízkokalorických sladidel, které tak umožňují přípravu sladkostí. Velkým problémem zejména u diabetiků, kteří trpí druhým typem cukrovky však je, že pokud jim je diagnostikována hyperinzulinonemie, tedy nadprodukce inzulinu při současně o poznání nižší aktivitě, velmi snadno začnou přibývat na váze. Proto by se měli zejména v dietě vedle sacharidů hlídat také v oblasti příjmu energie.

Při samotné cukrovce je dieta velmi důležitou součástí samotné léčby, a to u diabetu typu jedna i dva. Léčba je z tohoto důvodu dvojí a také záleží právě na typu daného diabetu. Existují celkem dva různé druhy postupů a sice léčebný a také dietní a pacienti by rozhodně neměli tyto dva typy zaměňovat. Velkým problémem při samotné léčbě diabetu je samotné poznání pacienta, že cukrovka nebolí a také nenutí pacienta k žádné změně svého dosavadního životního stylu. Tento přístup je však noční můrou zejména pro samotné lékaře – diabetology. V důsledku toho ovšem nedodržování různých léčebných a také dietních postupů také pocítí samotný pacient. U diabetiků, kteří trpí druhým typem diabetu, často dochází k mnohdy velmi paradoxnímu jevu, kdy po samotné úpravě životního stylu pacienta klesne glykémie na naprosto normální hodnoty. U daného pacienta to poté vyvolá dojem, že už cukrovkou netrpí a že se z ní vyléčil. Ve skutečnosti se ovšem dále jedná o člověka, který cukrovkou trpí a až do konce svého života se rozhodně musí chovat tak, že musí dodržovat samotný doporučený dietní režim a dodržovat veškeré další léčebné postupy. Pokud tomu tak nebude, diabetes se u něj bohužel dříve či později znovu objeví.
Konkrétní postup léčby je vždy v rukách samotného lékaře. V daném článku je proto problematika dietního postupu do značné míry rozpracována. U obou dvou typů diabetu je také nutný pravidelný a také omezený příjem sacharidů. Obecnou zásadou je zejména takzvaná racionální strava s velmi pestrým výběrem samotných potravin, dodržení příjmu základních živin a také energie, vitaminů a minerálních látek. Zásady této léčby lze tak jednoduše shrnout do diabetického desatera.
U pacientů, kteří se léčí inzulinem je zejména nutný příjem malých porcí, které jsou rozděleny do šesti jídel, a to během celého dne. Dané rozdělení je velmi důležité dodržet, a to zejména z toho důvodu, že působení aplikovaného inzulinu je v podstatě vícehodinové a zhruba po dvou až třech hodinách může být také vyvolána hypoglykémie. Z tohoto důvodu je tak nutné v dané době zajistit zejména dostatečný příjem jiných sacharidů, a to samozřejmě v nezbytně nutném množství. Diabetik prvního stupně o poznání snadněji vyvolá ketózu, což by se zejména projevila při nižší frekvenci v příjmu jednotlivých jídel a také při větších porcích jídla. Častější příjem samotné potravy v menších dávkách působí proti samotnému vyvolání zmíněné ketózy.
Diabetik, který trpí prvním stupněm diabetu by se také měl přizpůsobit tomu, že ke snídani, obědu a večeři a někdy také ke druhé své večeři, snědl veškerou potřebnou dávku všech sacharidů, které měli nižší glykemický index, což je například chleba, těstoviny, pečivo, rýže, brambory a tak dále. Ke svačinám by poté jedl především ovoce, ale rovněž také jogurty, a to třeba s pečivem či tvarohové pomazánky a také nízkotučné sýry.
Velkým problémem jsou takzvaní obézní diabetici, u kterých je zejména nutné upravit nejen samotnou sacharidovou složku potravy, kterou přijímáme, nýbrž také celkový energetický příjem. Často se tento problém řeší malými porcemi a také zařazením svačin, které jsou založeny na zelenině a také ovoci, popřípadě na kombinaci ovoce a zeleniny. Ve většině případů však diabetici, kteří trpí prvním typem diabetu nemají zpravidla sklony k obezitě a energetický příjem tak nemusí nikterak významněji omezovat.
Pacient by se rozhodně neměl nutit do jídla, což se může zejména stávat v prvních dnech po samotném zjištění, že je skutečně diabetikem a lékařem mu byla nařízena jistá změna způsobu jeho stravování.
Velmi často jsou totiž lidé zvyklí zejména na příjem tří hlavních jídel, a to s dojídáním především ve večerních hodinách. Prvním zdárným předpokladem pro úspěšný přechod na samotný dietní diabetický režim je zejména donutit se konzumovat také svačiny. V tomto případě se velmi době osvědčuje zařadit také do dopolední svačiny například syrovou papriku. Ta á totiž velkou sytící schopnost a pacient tak naprosto povědomě dokáže akceptovat také nižší porci jídla při samotném obědě. To následně vede k tomu, že se velmi snadno přinutí i ke konzumaci zmíněné odpolední svačiny. Obvykle se po pár dnech daný stravovací režim pacient zcela osvojí a v daném okamžiku je také vhodné již do svačin také zařadit ovoce.
Zeleninu se nadále také doporučuje konzumovat jako přílohu ke všem hlavním jídlům (snídaně, oběd a večeř). Vynechání zmíněné odpolední svačiny vede u valné většiny lidí, což se netýká pouze diabetiků, ale všech osob k takzvanému večernímu přejídání a také k fenoménu, který se nazývá „bílý sex“ (plenění ledničky zejména ve večerních a také nočních hodinách).

Velmi stručnou formou shrnujeme úplně základní principy, které by rozhodně měl každý diabetik dodržovat. Při dodržení daných zásad lze velmi dobře dosáhnout kompenzace diabetu, a to v maximální možné míře a také prakticky zcela plnohodnotného života. Mnohdy může být také dosaženo stavu, že se daná hodnota vaší glykemie dostane opět do naprosto normálních hodnot. Je ovšem potřeba mít na paměti, že zdali by nebyl doporučený režim zcela dodržován, diabetes by se opět v plném rozsahu obnovil.
Diabetes se neřídí tím, jak se právě cítíte, ale hlavně tím, co ukazují naměřené hodnoty. Je důležité vědět, jaké jsou vaše cílové glykémie během dne, jak často se máte měřit a jaký je váš cílový HbA1c. Právě HbA1c ukazuje průměrnou hladinu cukru za poslední přibližně tři měsíce a pomáhá lékaři posoudit, jak se vám diabetes daří zvládat dlouhodobě. Samotné domácí měření pak ukazuje, jak na vaše tělo působí jídlo, pohyb, stres, nemoc nebo horší spánek.
Nestačí ale hodnoty jen zapisovat. Důležité je rozumět tomu, proč se mění. Všímejte si, co s vámi dělá pozdní večeře, vynechané jídlo, fyzická námaha, alkohol nebo psychické napětí. Když si ke glykémiím zapisujete i okolnosti, lépe poznáte opakující se vzorce a snáze pochopíte, kde je potřeba něco upravit. Takový přehled je velmi užitečný i pro vašeho diabetologa.
Čím lépe budete svým číslům rozumět, tím méně budete diabetes prožívat jako nepředvídatelnou hrozbu. Místo obav získáte větší jistotu, protože uvidíte souvislosti a budete vědět, co ovlivňuje vaše výsledky. To je základ dobré dlouhodobé péče.
U diabetu obvykle nestačí říct si, že nebudete jíst sladkosti. Podstatné je, co jíte celkově, v jakém množství a v jakou dobu. Jídelníček by měl pomáhat držet v rozumných mezích nejen hladinu cukru, ale také krevní tlak, cholesterol a tělesnou hmotnost. Nemusí být přehnaně přísný, ale měl by být promyšlený a dlouhodobě udržitelný.
V běžném životě bývá velký problém spíš nepravidelnost než jeden konkrétní „zakázaný“ pokrm. Když jíte chaoticky, vynecháváte jídla nebo se přes den odbýváte a večer se přejíte, glykémie často více kolísá. Pomáhá, když si jídlo plánujete dopředu a skládáte ho tak, aby neobsahovalo jen sacharidy, ale i bílkoviny, zeleninu a přiměřené množství tuků. Pravidelnost bývá často důležitější než snaha o krátkodobou dokonalost.
Dobře nastavené stravování by vám nemělo komplikovat život, ale naopak ho zjednodušit. Když víte, co budete jíst, je menší riziko náhlých výkyvů, impulzivního přejídání i zbytečného stresu. Cílem není jíst „dietně“, ale předvídatelně a rozumně.
Pohyb patří mezi nejúčinnější nástroje, které při diabetu máte. Pomáhá snižovat glykémii, zlepšuje citlivost na inzulin, podporuje srdce a cévy, pomáhá s hmotností a často prospívá i psychice. Nemusí jít o sportovní výkon. Pro mnoho lidí je ideální pravidelná svižná chůze, jízda na kole, plavání nebo lehké posilování.
Největší přínos má pohyb tehdy, když je pravidelný. Jednorázové velké nasazení jednou za čas nenahradí běžnou aktivitu rozloženou do týdne. Když si vytvoříte jednoduchý režim, který můžete dodržovat dlouhodobě, tělo na něj zareaguje mnohem lépe než na občasné výkyvy. I kratší procházka po jídle může mít velmi dobrý efekt.
Zároveň je důležité sledovat, jak na pohyb reagují vaše glykémie. U některých léků, zejména při léčbě inzulinem, může fyzická aktivita zvýšit riziko hypoglykémie. Proto je dobré měřit se, pozorovat své tělo a naučit se odhadnout, kdy je potřeba si vzít svačinu nebo upravit režim. Pohyb je velký pomocník, ale je nejlepší, když mu rozumíte.

Jedna z častých chyb je, že člověk bere léčbu méně důsledně ve chvíli, kdy se cítí dobře nebo má pocit, že už má diabetes pod kontrolou. Jenže právě pravidelnost je pro úspěch léčby zásadní. Léky, inzulin i další doporučená léčba mají smysl tehdy, když jsou užívány přesně tak, jak byly předepsány. Nejde jen o cukr, ale často i o ochranu srdce, cév, ledvin nebo očí.
Je dobré vědět, proč který lék užíváte a co přesně dělá. Jiný účel má lék, který pomáhá po jídle, jiný působí dlouhodobě během dne nebo přes noc. Když rozumíte své léčbě, lépe poznáte, kdy se něco odchyluje od obvyklého stavu, a snáze zabráníte chybám. Léčba by pro vás neměla být jen soubor pokynů, ale srozumitelný systém.
Pokud vám léčba nevyhovuje, zapomínáte na ni, máte vedlejší účinky nebo se bojíte hypoglykémie, je lepší to řešit s lékařem než léky svévolně vynechávat. U diabetu se dlouhodobá poctivost vyplácí víc než krátkodobé improvizace. Právě pravidelné užívání léčby chrání před komplikacemi, které se mohou rozvíjet nenápadně.
Nízká hladina cukru je stav, který je potřeba řešit bez odkladu. Není dobré spoléhat na to, že to „nějak přejde“. Je užitečné mít vždy po ruce něco, co rychle zvedne glykémii, například hroznový cukr, džus nebo slazený nápoj. Stejně důležité je vědět, jak poznáte, že je vám cukr nízký, a co přesně v takové chvíli uděláte.
Stejně tak byste měli mít předem promyšlené, co dělat při vysokých hodnotách cukru nebo při nemoci. Horečka, zvracení, průjem nebo infekce mohou glykémie výrazně rozhodit. V takových dnech bývá potřeba měřit se častěji, více pít a být opatrnější než obvykle. U některých pacientů může nemoc vést i k vážnějším komplikacím, proto je důležité vědět, kdy už nestačí domácí režim a kdy je nutné kontaktovat lékaře.
Velmi pomáhá, když o vašem postupu vědí i lidé kolem vás. Partner, rodina nebo kolegové by měli aspoň orientačně vědět, co dělat, když se vám udělá špatně. U diabetu je klid a připravenost často důležitější než improvizace ve stresu.
Diabetes není jen o glykémii. Dlouhodobě může zatěžovat srdce, cévy, ledviny, oči i nervy. Proto je důležité nesoustředit se jen na hladinu cukru, ale také na krevní tlak, cholesterol a další rizikové faktory. Mnoho komplikací totiž nevzniká jen kvůli vysokému cukru, ale kvůli souběhu více problémů, které se postupně sčítají.
Zvláštní pozornost si zaslouží ledviny. Jejich poškození může dlouho probíhat bez příznaků, takže člověk nic nepozná, dokud není problém pokročilejší. Pravidelné krevní a močové testy proto nejsou formalita, ale důležitý způsob, jak včas zachytit změny. Když se na problém přijde brzy, bývá větší šance jeho vývoj zpomalit.
Péče o srdce a ledviny začíná v běžných každodenních rozhodnutích. V tom, co jíte, jak se hýbete, zda berete léky, zda kouříte a jak zvládáte tlak i cholesterol. Čím dřív to vezmete jako součást péče o diabetes, tím větší šanci máte předejít vážným komplikacím.
Nohy jsou u diabetu velmi citlivou oblastí. Problém je v tom, že poškození nervů nebo horší prokrvení může způsobit, že si drobné poranění dlouho nevšimnete nebo vás nebude bolet. Právě proto má smysl nohy pravidelně prohlížet. Sledujte puchýře, otlaky, praskliny, zarudnutí, otoky, změny nehtů nebo drobná poranění, která se nehojí.
Každodenní kontrola může působit jako maličkost, ale v praxi může zabránit velkým problémům. I malé poranění se může při diabetu hojit pomalu a přerůst v komplikaci, kterou už nepůjde řešit jen doma. Proto je lepší být opatrný včas než později litovat. Patří sem i vhodná obuv, opatrnost při stříhání nehtů a vyhýbání se chůzi naboso.
Vedle domácí péče je důležité i pravidelné odborné vyšetření nohou. Lékař nebo podiatr může odhalit poruchu citlivosti, zhoršené prokrvení nebo deformity, které si sami neuvědomíte. U nohou platí jednoduché pravidlo: čím dřív problém zachytíte, tím snáz se řeší.
Oční komplikace při diabetu často vznikají tiše. Nemusí bolet a zpočátku se nemusí projevit ani výrazným zhoršením vidění. Proto nestačí čekat, až si všimnete problému. Pravidelné oční kontroly mají smysl právě proto, že dokážou odhalit změny včas, ještě dřív, než začnou vážněji ohrožovat zrak.
Vyšetření očí by mělo být běžnou součástí dlouhodobé péče o diabetes, ne něčím, co odkládáte na později. Diabetická retinopatie, šedý zákal nebo další potíže se často dají lépe řešit, když se zachytí včas. Oči si přitom nechráníte jen návštěvou specialisty, ale i každodenním zvládáním diabetu jako celku.
Dobrá glykémie, rozumný krevní tlak a správně vedená léčba mají na zdraví očí přímý vliv. Když se objeví rozmazané vidění, náhlá změna ostrosti nebo jiné potíže, je důležité nečekat a řešit situaci hned. U zraku se vyplatí opatrnost.
Pocit, že je všechno v pořádku, ještě neznamená, že je diabetes opravdu dobře kompenzovaný. Mnohé komplikace vznikají pomalu a bez výrazných příznaků. Právě proto jsou pravidelné kontroly tak důležité. Patří sem nejen sledování HbA1c, ale také krevní tlak, cholesterol, ledviny, oči, nohy a další oblasti podle doporučení lékaře.
Kontroly nejsou zkouška ani trest. Jsou to zastávky, při kterých se ověřuje, zda váš léčebný plán funguje tak, jak má. Díky nim se dá včas zachytit problém, upravit medikace nebo doporučit změna režimu dřív, než se objeví vážnější potíže. Právě pravidelnost dělá v dlouhodobém horizontu velký rozdíl.
Je dobré vnímat tyto návštěvy jako formu prevence a péče o budoucnost. Když chodíte na kontroly včas, dáváte sobě i lékaři šanci zasáhnout dřív, než bude potřeba řešit následky. U diabetu je dlouhodobá péče vždy účinnější než pozdní hašení problémů.
Diabetes není jen soubor čísel, léků a jídelníčku. Je to také každodenní psychická zátěž. Neustálé plánování, měření, obavy z hypoglykémie, únava z režimu nebo pocit, že na všechno musíte myslet, mohou člověka vyčerpat. Proto je důležité brát vážně i svou psychickou pohodu. Není to něco navíc, ale běžná součást dobré péče o zdraví.
Stejně důležitý je spánek. Když spíte málo nebo nekvalitně, hůř se zvládá chuť k jídlu, stres i samotné glykémie. Únava často vede k horším rozhodnutím během dne, menší disciplíně a větším výkyvům. I proto má smysl budovat si režim, který nebude stát jen na vůli, ale i na dostatečném odpočinku.
Velkou oporou mohou být i lidé kolem vás. Rodina, partner, přátelé nebo zdravotníci vám mohou pomoci nést část zátěže, připomenout důležité věci nebo vás podržet v horším období. Když máte pocit, že už toho je moc, není slabost říct si o pomoc. Naopak je to rozumný a dospělý krok.

Desatero diabetika aneb co nejíst a omezit při cukrovce