Objevte probiotika: 6 důvodů, proč probiotika doplňovat

• Do ČR podle ceny
  
• Do ČR podle rychlosti
  
• Do zahraničí podle ceny
  
• Do zahaničí podle rychlosti
  

Probiotika nejsou zázračné řešení všeho. Jejich účinek se obvykle projeví při pravidelném užívání a v kombinaci s vhodnou stravou. ✔️ Trávicí trakt je místem, kde probiotika působí nejpřirozeněji a nejvýrazněji.

Co jsou probiotika

Na naše zdraví má pozitivní vliv přítomnost těch správných bakterií. Tyto hodné bakterie napomáhají našemu trávení, zlepšují stav pleti, pomáhají při hubnutí a posilují imunitu.

Probiotika najdeme v potravinách nebo v doplňcích stravy a obsahují zdraví prospěšné bakterie. Zdraví naší střevní mikroflóry je důležité pro správnou funkci imunity a celkově našeho těla.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, nejčastěji bakterie nebo kvasinky, které mohou při pravidelném užívání podpořit přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry. O střevech se dnes mluví čím dál víc, protože nehrají roli jen při trávení, ale souvisejí i s imunitou, vstřebáváním živin a celkovou pohodou. Když je střevní prostředí v rovnováze, tělo obvykle funguje lépe.

Přirozeně můžeme probiotika získat hlavně z fermentovaných potravin. Patří sem například kvalitní jogurty s živými kulturami, kefír, kysané zelí, kimchi, kombucha nebo některé druhy nepasterizovaných kvašených výrobků. Důležité ale je, aby výrobek opravdu obsahoval živé kultury, ne jen stopové množství nebo označení, které zní zdravě, ale bez skutečného efektu.

Další možností jsou doplňky stravy s obsahem probiotických kmenů. Ty se hodí hlavně ve chvíli, kdy člověk fermentované potraviny běžně nejí, má citlivé trávení nebo potřebuje střevní mikroflóru cíleně podpořit. Často se doporučují například po užívání antibiotik, při zažívacích potížích, v období oslabené imunity nebo při zvýšeném stresu, který může trávení také ovlivnit.

Důvod, proč probiotika doplňovat, je jednoduchý: náš životní styl střevní rovnováze často moc nepřeje. Nepravidelná strava, málo vlákniny, stres, alkohol, nedostatek spánku i některé léky mohou složení střevního mikrobiomu narušit. Výsledkem může být nadýmání, pocit těžkosti, nepravidelné vyprazdňování nebo celkový diskomfort, který se na první pohled nemusí se střevy ani spojovat.

Při výběru probiotik je dobré sledovat konkrétní kmeny, ne jen obecný nápis „obsahuje probiotika“. Různé kmeny mají různé účinky a ne každé probiotikum se hodí pro každého. Důležitý je také počet živých kultur, kvalita zpracování a způsob skladování. U některých výrobků hraje roli i to, zda přežijí cestu trávicím traktem a dostanou se tam, kde mají působit.

Na co si dát pozor? Probiotika nejsou zázračné řešení všeho. Jejich účinek se obvykle projeví při pravidelném užívání a v kombinaci s vhodnou stravou. Bez dostatku vlákniny, která slouží jako potrava pro prospěšné bakterie, nemusí být jejich přínos tak výrazný. Proto se často vyplatí myslet i na prebiotika, tedy složky potravy, které růst „hodných“ bakterií podporují.

Opatrnost je na místě také u lidí se závažnými zdravotními problémy, oslabenou imunitou nebo při dlouhodobých potížích se zažíváním. V takovém případě je lepší výběr probiotik konzultovat s lékařem nebo lékárníkem. Stejně tak platí, že pokud potíže přetrvávají, nestačí je jen překrývat doplňky stravy, ale je potřeba hledat skutečnou příčinu.

Co jsou probiotika

• Probiotika jsou živé mikroorganismy, které zlepšují naše zdraví.
  
  
• Nejčastěji se jedná o druh bakterie. Nejznámější probiotika jsou bakterie z rodu Lactobacillus a Bifidobacterium.
  
  
• Probiotika si můžeme koupit v lékárně nebo je získat z jídla. Jde například o kysané zelí, jogurt, kefír, tempeh, acidofilní mléko atd. Jde o všechny potraviny, které se vyrábějí fermentací (kvašením).
  
  
• Různé probiotické kultury mají vliv na různé nemoci. Proto musíte při výběru probiotik vždy zohlednit to, jakým onemocněním trpíte a vybrat si probiotika, která jsou pro vás vhodná. Pokud si koupíte doplněk stravy, většinou obsahuje několik druhů probiotických kultur. Takové preparáty se nazývají širokospektrální (multi) probiotika.
  
  
• Probiotika jsou často zaměňována s prebiotiky, ale jde o něco zcela jiného. Prebiotika jsou druh vlákniny, kterou získáváme ze stravy. Jednoduše lze říci, že prebiotika jsou vláknina, kterou se probiotika živí.
  
  
• Prebiotika jsou v potravinách a jedná se o nestravitelné látky, které napomáhají růstu jedné nebo více bakterií, čímž pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry. A tím působí na zdraví člověka.

Střevní mikrobiom

Střevní mikrobiom je soubor miliard mikroorganismů, které přirozeně žijí v našich střevech. Patří sem hlavně bakterie, ale také kvasinky a další drobné organismy. Přestože zní slovo „bakterie“ často negativně, velká část z nich je pro tělo velmi důležitá a pomáhá udržovat vnitřní rovnováhu.

Jeho role je mnohem širší než jen samotné trávení. Střevní mikrobiom se podílí na zpracování potravy, vstřebávání některých živin, tvorbě vybraných látek a také na správném fungování imunitního systému. Právě proto se o něm mluví jako o jedné z klíčových součástí celkového zdraví.

Když je mikrobiom v dobré kondici, může podporovat pravidelné trávení, přirozenou obranyschopnost i celkový pocit pohody. Naopak jeho narušení se může projevit nadýmáním, diskomfortem, nepravidelným vyprazdňováním nebo větší citlivostí zažívání. Vliv ale nemusí zůstat jen u střev, protože stav mikrobiomu souvisí i s tím, jak se tělo vyrovnává se stresem a zátěží.

Složení střevního mikrobiomu ovlivňuje celá řada faktorů. Významnou roli hraje jídelníček, dostatek vlákniny, pravidelný pohyb, spánek i psychická pohoda. Negativně se naopak může podepsat dlouhodobý stres, nevyvážená strava, nadměrná konzumace alkoholu nebo užívání některých léků, zejména antibiotik.

O střevní mikrobiom je proto dobré pečovat každý den, ne až ve chvíli, kdy se objeví potíže. Základ tvoří pestrá strava bohatá na vlákninu, zeleninu, luštěniny, celozrnné obiloviny a fermentované potraviny. Právě ty pomáhají vytvářet prostředí, ve kterém mohou prospěšné bakterie dobře prospívat.

Podporu mohou představovat také probiotika a prebiotika. Probiotika dodávají tělu živé mikroorganismy, zatímco prebiotika slouží jako potrava pro užitečné bakterie, které už ve střevech máme. Nejlepšího efektu se obvykle dosahuje tehdy, když jsou součástí celkově zdravého životního stylu, ne jako jediné řešení.

Střevní mikrobiom tak není jen odborný pojem, ale důležitá součást každodenního zdraví. Čím lépe o něj pečujeme, tím větší šanci má tělo fungovat přirozeně a bez zbytečné zátěže. Pokud chceš, mohu na to navázat i dalším odstavcem o vztahu mezi střevním mikrobiomem, imunitou a probiotiky.

• Střevní mikrobiom (mikroflóra) jsou všechny mikroorganismy, které žijí v trávicím ústrojí. Dohromady může jít až o 2 kg z celkové váhy těla. Mikrobiom tvoří asi 70 – 80 % imunitního systému člověka.
  
  
• V trávicím traktu žijí stovky až tisíce mikroorganismů jako jsou různé plísně, viry, bakterie.
  
  
• Většinu mikroflóry najdeme v tlustém střevě.
  
  
• Střevní mikrobiom je často označován jako „zapomenutý orgán“ a to proto, že metabolické procesy, které probíhají ve střevním mikrobiomu se poměrně hodně podobají procesům, které se dějí v ostatních orgánech.
  
  
• Střevní mikroflóra vyrábí vitamíny, štěpí vlákninu na mastné kyseliny s krátkým řetězcem a podporuje imunitní systém, zabraňuje „prosakování“ nezdravých látek ze střeva do organismu.
  
  
• Je nutné udržovat balanc mezi hodnými a zlými bakteriemi, jen tak mohou být živiny správně vstřebávány.

Dysbióza je narušená rovnováha střevního mikrobiomu. Onemocnění, která narušují střevní mikrobiom jsou: obezita, cukrovka druhého typu, onemocnění srdce a cév, metabolický syndrom, rakovina tlustého střeva, deprese a Alzheimerova nemoc a další.

Trávicí trakt a probiotika

Trávicí trakt je místem, kde probiotika působí nejpřirozeněji a nejvýrazněji. Právě zde pomáhají udržovat rovnováhu střevní mikroflóry, která je důležitá pro správné trávení, vstřebávání živin i celkový komfort po jídle. Pokud je prostředí v trávicím traktu narušené, může se to projevit nadýmáním, pocitem těžkosti, nepravidelným vyprazdňováním nebo citlivějším trávením.

Probiotika mohou být pro trávicí trakt užitečnou podporou zejména v obdobích zvýšené zátěže. To se týká například užívání antibiotik, nevhodného jídelníčku, stresu nebo častých zažívacích obtíží. Jejich úkolem je doplnit prospěšné mikroorganismy a podpořit prostředí, ve kterém může trávicí systém fungovat přirozeněji a vyrovnaněji.

Pro správné fungování trávicího traktu ale nestačí spoléhat jen na samotná probiotika. Důležitá je i pestrá strava, dostatek vlákniny, pravidelný režim a omezení faktorů, které střevní rovnováhu narušují. Probiotika tak dávají největší smysl jako součást širší péče o trávení, ne jako rychlé řešení bez dalších změn.

• Probiotika jsou velmi účinná při potížích s průjmy při užívání antibiotik
• Antibiotika vyhubí zdraví prospěšné bakterie a kvůli tomu už není střevní mikrobiom v rovnováze. Přemnoží se zdraví škodlivé bakterie a může docházet k průjmům.
• Probiotika jsou také vhodná při léčbě syndromu dráždivého tračníku a idiopatické proktokolitidy.
• Probiotika jsou také vhodná, pokud vás trápí virové gastroenteritidy, cestovatelský průjem a pouchitis.

Hubnutí a probiotika

Hubnutí a probiotika spolu souvisejí víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Trávicí systém a střevní mikrobiom totiž ovlivňují nejen zpracování potravy, ale také to, jak tělo hospodaří s energií, jak reaguje na složení jídelníčku a jak efektivně pracuje metabolismus. Pokud je střevní prostředí v rovnováze, může lépe podporovat i celkovou snahu o zdravou kontrolu hmotnosti.

Probiotika sama o sobě nefungují jako zkratka k hubnutí. Nejde o spalovač tuku ani o rychlé řešení bez úpravy jídelníčku a životního stylu. Mohou ale být užitečným doplňkem ve chvíli, kdy člověk usiluje o dlouhodobou změnu a chce podpořit fungování trávení, pravidelnost a lepší komfort při stravovacím režimu.

Velkou roli hraje i to, že zdravý střevní mikrobiom může pomáhat lépe zvládat některé faktory, které hubnutí komplikují. Patří sem například nadýmání, pocit těžkosti, nepravidelné trávení nebo celkový diskomfort po jídle. Když trávení funguje vyrovnaněji, bývá jednodušší držet se pravidelného režimu a vhodně nastaveného jídelníčku.

Podpora probiotiky může být přínosná také v období, kdy se mění stravovací návyky. Při zařazení většího množství vlákniny, zeleniny nebo fermentovaných potravin může trávicí trakt reagovat citlivěji a potřebovat čas na adaptaci. Právě tehdy mohou probiotika pomoci podpořit střevní rovnováhu a celkovou pohodu při změně životního stylu.

Důležité ale je dívat se na hubnutí komplexně. Základ tvoří vyvážená strava, dostatek pohybu, kvalitní spánek a dlouhodobě udržitelný režim. Probiotika mohou tento proces podpořit, ale nenahradí zdravé návyky ani kalorický deficit, který je při redukci hmotnosti klíčový.

Při výběru je vhodné sáhnout po kvalitních probiotikách s jasně uvedenými kmeny a zároveň nezapomínat ani na prebiotika, tedy vlákninu, která slouží jako potrava pro prospěšné bakterie. Nejlepší efekt tak většinou přináší kombinace rozumné životosprávy, pestrého jídelníčku a cílené podpory střevního prostředí.

• U osob trpících obezitou najdeme v jejich trávicím traktu jiné druhy střevní bakterií než u štíhlejších osob.
  
  
• Je tedy možné, že bakterie, které se nacházejí v našem trávicím traktu, ovlivňují to, zda bude člověk hubený nebo obézní.
  
  
• Některé studie ukázaly, že probiotika by mohla pomáhat při hubnutí, ale je nutné další zkoumání. Při jedné takové studii bylo zkoumáno 210 pacientů, kteří měli postavu typu jablko (tuk se ukládá v oblasti břicha). Prokázalo se, že pacienti, kteří probiotické baktérie rodu Lactobacillus gasseri užívali, tak u nich došlo po několika týdnech ke snížení jejich břišního tuku. Poté co probiotika přestali brát, se jim tuk opět vrátil.

Atopický ekzém, kojenecká kolika a probiotika

• Studie prokázaly, že když matka užívá probiotika měsíc před porodem a poté i miminko po dobu půl roku, tak je výskyt atopického ekzému u dítěte významně nižší.
  
  
• Ovšem musí dojít k dalším zkoumáním, které by to potvrdilo.
  
  
• Pokud dítě trpí kojeneckou kolikou, tak to znamená, že ve střevním ústrojí se nachází méně laktobacilů a větší množství koliformních bakterií.
  
  
• Laktobacily ovlivňují vnímání bolesti a pohyb střev.
  
  
• Některé studie potvrdily účinnost probiotik při kojenecké kolice, ovšem jsou za potřebí další výzkumy.

Pozitivní účinky probiotik

Pozitivní účinky probiotik spočívají především v podpoře přirozené rovnováhy střevní mikroflóry. Pokud je střevní prostředí v dobré kondici, může se to projevit lepším trávením, větším komfortem po jídle i pravidelnějším vyprazdňováním. Právě proto jsou probiotika často spojována s péčí o trávicí trakt a celkovou střevní pohodu.

Velkým přínosem probiotik je jejich schopnost podpořit trávení v obdobích, kdy je organismus více zatížený. Typicky jde například o užívání antibiotik, nevhodný jídelníček, stres nebo změnu stravovacích návyků. V takových chvílích mohou pomoci obnovit rovnováhu střevního prostředí a zmírnit nepříjemné pocity, jako je nadýmání nebo pocit těžkosti.

Probiotika jsou často dávána do souvislosti také s podporou imunity. Významná část imunitního systému je totiž úzce propojena právě se střevy. Když střevní mikrobiom funguje vyrovnaně, může lépe přispívat k obranyschopnosti organismu a celkové odolnosti těla vůči vnějším vlivům.

Pozitivně mohou probiotika působit i na celkovou pohodu organismu. Vyrovnané trávení často znamená menší diskomfort v běžném dni, lepší pocit lehkosti a snazší zvládání změn v jídelníčku nebo režimu. Jejich přínos tak nespočívá jen v jedné konkrétní oblasti, ale v širší podpoře vnitřní rovnováhy.

Užitečná mohou být i při dlouhodobé péči o zdravý životní styl. V kombinaci s pestrou stravou, dostatkem vlákniny a kvalitním denním režimem pomáhají vytvářet prostředí, ve kterém může trávicí systém fungovat přirozeně a bez zbytečné zátěže. Nejlepší výsledky tak obvykle nepřináší jednorázové užívání, ale pravidelnost a celkový přístup ke zdraví.

Pozitivní účinky probiotik je proto vhodné vnímat jako součást širší péče o organismus. Nejde o zázračné řešení, ale o smysluplnou podporu, která může přispět k lepšímu trávení, rovnováze střevního mikrobiomu i celkové pohodě. Právě v tom spočívá jejich skutečný přínos.

• Probiotika zmírňují zánět v těle.
  
  
• Pomáhají v boji proti depresím a úzkostem.
  
  
• Některé kmeny probiotik snižují hladinu cholesterolu v krvi.
  
  
• Nepatrně snižují krevní tlak.
  
  
• Probiotika podporují imunitu člověka, čímž také snižují riziko nákazy běžným onemocněním dýchacích cest.
  
  
• Pomáhají bojovat proti akné, ekzémům a dalším kožním nemocem.

Prvotní osidlování střevními bakteriemi

• Při přirozeném porodu dítě přejme bakterie od matky, což je první kontakt člověka se střevními bakteriemi.
• Pokud dojde k císařskému řezu je dítě ochuzeno o „hodné“ bakterie.
• Okolo 2 let je dosaženo dospělého typu střevní mikroflóry, některé studie ukazují, že by to mělo být až okolo 7 let.
• V mateřském mléce se nachází oligosacharidy, které chrání miminko před virovými či bakteriálními infekcemi, plísněmi a toxiny.
• U novorozenců je vhodné se soustředit na laktobacily a bifidobakterie.

Nežádoucí účinky probiotik

V prvních dnech užívání mohou nastat zažívací problémy – především nadýmání a plynatost.

U osob trpících rakovinou nebo AIDS mohou vyvolat infekční onemocnění, především pokud jde o osoby, které mají sníženou funkci imunitního systému.

Před začátkem užívání probiotik se vždy poraďte se svým lékařem, bez ohledu na to, zda trpíte nějakým onemocněním nebo ne.

Vložit komentář

Jméno

Email ( email není zveřejněn )

Váš příspěvek   ( Fotky můžete vložit po odeslání příspěvku. )

opište kód

  Souhlasím se zpracováním osobních údajů v rámci diskuzního fóra   Více informací