Bylinky na průjem - vyzrajte na průjem přírodně

• Do ČR podle ceny
  
• Do ČR podle rychlosti
  
• Do zahraničí podle ceny
  
• Do zahaničí podle rychlosti
  

Zkuste tyto "babské rady" předávané po generace. Bylinky na průjem mohou pomoci. ✔️ Inspirujte se, jak je zpracovat, či jak průjmu předcházet.

Bylinky na průjem

Průjem je velmi nepříjemný stav. Mnohdy však není nutné sahat po lécích, vystačíte si i s bylinkami. Velmi často stačí klasický bylinkový čaj na pročištění střev, a vaše zažívání bude opět fungovat tak, jak má.

Průjem nás občas dokáže potrápit. Na vině je buď bakteriální, nebo virová infekce. Za průjem často mohou zkažené potraviny, kontaminované nápoje, přejedení, případně nějaká potravinová alergie. Právě v těchto případech mohou pomoci léčivé byliny. Je však nutné si uvědomit, že byliny pomohou pouze na mírný průběh průjmu.

Průjem způsobený špatnou stravou je tzv. akutní průjem. Trvá pouze 2-3 dny. Pokud průjem trvá déle než 4 týdny, rozhodně navštivte lékaře. Mohlo by se jednat o projev nějaké závažnější nemoci.

Příčiny průjmů a jak jim předcházet

Průjem je nepříjemný, ale běžný problém trávicího systému. Jde o stav, kdy má člověk řídkou nebo vodnatou stolici více než třikrát denně. Většina lidí se s průjmem setká několikrát za život. I když bývá často krátkodobý a nezávažný, někdy může signalizovat vážnější onemocnění nebo způsobit dehydrataci, zejména u dětí a seniorů. Abychom se mohli průjmům účinně bránit, je důležité porozumět jejich příčinám.

1. Infekce – viry, bakterie a paraziti

Nejčastější příčinou akutního průjmu jsou infekce. Mezi nejběžnější patogeny patří:

• Viry – Například norovirus a rotavirus. Jsou vysoce nakažlivé a šíří se hlavně ve skupinových zařízeních (školky, nemocnice). Postižený jedinec často zvrací a má silný vodnatý průjem.
  
  
• Bakterie – Salmonella, E. coli, Shigella nebo Campylobacter. Infekce vzniká často konzumací kontaminovaných potravin nebo vody. Bakteriální průjem bývá někdy doprovázen horečkou, krví ve stolici a bolestí břicha.
  
  
• Paraziti – Giardia lamblia nebo Entamoeba histolytica. Parazitární infekce se přenášejí kontaminovanou vodou nebo jídlem, a jsou častější v oblastech s horší hygienou.

2. Otrava jídlem

Otrava jídlem vzniká po požití potravin, které obsahují toxiny – buď od bakterií, nebo chemikálií. Například stafylokokové toxiny se mohou množit v potravinách ponechaných v teple. Průjem se pak objeví velmi rychle po jídle, často do několika hodin, a bývá doprovázen silným zvracením.

3. Potravinové intolerance a alergie

Intolerance znamená, že tělo není schopno správně zpracovat určitou složku potravy. Nejčastější je intolerance laktózy, což je cukr obsažený v mléce. Lidé s tímto problémem mají po požití mléčných výrobků nadýmání, bolesti břicha a průjem.

Potravinová alergie je naopak imunitní reakce, která může být závažnější. Například alergie na lepek (celiakie) způsobuje chronický průjem, únavu a úbytek na váze kvůli poškození střevní sliznice.

4. Léky a antibiotika

Mnohé léky mohou podráždit trávicí trakt nebo narušit rovnováhu střevní mikroflóry. Antibiotika ničí nejen škodlivé bakterie, ale i ty prospěšné, což často vede k průjmům. V některých případech může vzniknout závažná infekce způsobená bakterií Clostridium difficile, která se v důsledku léčby antibiotiky přemnoží a vyvolá těžký zánět tlustého střeva.

5. Chronická onemocnění trávicího traktu

Některé nemoci se projevují opakovanými nebo dlouhodobými průjmy:

• Syndrom dráždivého tračníku (IBS) – Funkční porucha střev, která střídá průjem a zácpu, často souvisí se stresem a stravou.
  
  
• Crohnova choroba a ulcerózní kolitida – Zánětlivá onemocnění střev, kde je průjem doprovázen krví, únavou a bolestmi.
  
  
• Celiakie – Autoimunitní reakce na lepek, která vede k chronickému poškození sliznice tenkého střeva.

6. Stres a psychické faktory

Stres, úzkost nebo strach mohou ovlivnit činnost trávicího systému. U některých lidí se při stresu aktivuje „útěk nebo boj“ reakce, která urychluje pohyb střev, což způsobuje průjem. Průjem v důsledku stresu se obvykle objevuje náhle, zejména před důležitými událostmi.

7. Cestovatelský průjem

Při cestování, zejména do rozvojových zemí, se lidé často setkávají s neznámými bakteriemi. Kontaminovaná voda, led v nápojích, nemytá zelenina nebo pouliční jídlo jsou časté zdroje. Tělo na nové mikroorganismy reaguje průjmem – tzv. cestovatelským průjmem. Ve většině případů není nebezpečný, ale může narušit celý pobyt.

Jak průjmu předcházet

Prevence průjmu není složitá, ale vyžaduje určitou důslednost. Opatření se liší podle toho, jaký typ průjmu chceme předejít – infekčnímu, dietnímu nebo chronickému.

1. Hygiena na prvním místě

Základem prevence je čistota rukou. Mytí rukou před jídlem, po použití toalety, po kontaktu se zvířaty nebo nemocnými lidmi snižuje riziko infekce. Tam, kde není voda a mýdlo, je vhodné použít dezinfekční gel.

2. Bezpečné potraviny a voda

Při přípravě jídla dbejte na:

• Důkladné vaření masa, vajec a ryb
• Umyté ovoce a zeleninu
• Skladování potravin v chladu
• Nepít vodu z neznámých zdrojů (studny, potoky)

Na cestách pijte balenou nebo převařenou vodu, vyhněte se ledu v nápojích, syrové zelenině a mořským plodům z tržnic.

3. Opatrnost při užívání léků

U antibiotik platí pravidlo – užívejte je pouze na předpis a podle pokynů lékaře. Pokud víte, že míváte po antibiotikách průjem, zeptejte se lékaře na probiotika. Pomohou udržet rovnováhu střevní mikroflóry.

4. Respektování potravinových omezení

Pokud máte diagnostikovanou intoleranci (např. laktózy) nebo alergii, vyhýbejte se spouštěčům. V případě podezření na intoleranci je vhodné vést si potravinový deník a konzultovat situaci s lékařem nebo nutričním terapeutem.

5. Psychická pohoda

Stres je často podceňovanou příčinou trávicích obtíží. Pomáhá pravidelný spánek, pohyb, relaxační techniky (např. dechová cvičení nebo jóga) a schopnost řídit stresové situace.

6. Posílení střevní mikroflóry

Zdravá střevní mikroflóra chrání proti infekcím i proti účinkům stresu. Je vhodné pravidelně konzumovat fermentované potraviny (jogurt, kefír, kysané zelí) nebo užívat probiotika, hlavně v rizikových obdobích (např. během cestování nebo při antibiotické léčbě).

Čaje, odvary, výluhy

Při průjmu může dojít k dehydrataci, takže je nutné dodržovat pitný režim. K tomu jsou velmi vhodné bylinné čaje či různé odvary či výluhy. Většinu z bylin lze snadno najít ve vašem okolí. Při průjmu dodávejte tekutiny opatrně, nejlépe po lžičkách.

• Jednou z nejznámějších bylin vhodných na podrážděný žaludek je pelyněk. Je známý svoji hořkou chutí, protože obsahuje hořké seskviterpenové laktony, hořký absinthin a anabsinthin. Tyto látky podporují produkci žaludečních šťáv, proto umí efektivně a rychle pomoci. Hořčiny, tedy látky, které jsou obsaženy v bylinkách podporujících zažívání a žaludek jsou hořké. Tomu se bohužel nevyhnete, a když si půjdete koupit nějakou čajovou směs do bylinkářství, musíte s tím počítat.

• Méně hořký je fenykl, který utlumuje křeče v břiše a zmírňuje plynatost. Obsahuje fenchon, takže má mírně nahořklou chuť, ale ne tak, jako pelyněk. Bylina napomáhá střevní peristaltice.

• Čaj z třezalky tečkované vám také může pomoci. Dejte si však pozor, nesmí se užívat dlouhodobě, při jeho užívání vzniká přecitlivělost na sluneční záření. Nedoporučuje se chodit na přímé slunce, rozhodně ne bez opalovacího krému.

• Nápomocný může být i univerzální puškvorec. Ten zmírňuje bolesti a zlepšuje trávení.

• Stejnou funkci jako puškvorec má i oblíbená máta peprná. Připravte si domácí čaj, je to jednoduché. Budete potřebovat: 1 díl máty, 1 díl heřmánku, 1 díl semínek fenyklu, anýzu nebo kmínu. Vše zalijte půl litrem vroucí vody a louhujte čtvrt hodiny. Poté sceďte a pijte nejlépe neslazené 2x denně. Čaj pijte, dokud potíže nezmizí, ale ne dlouhodobě.

• Další léčivkou je například rozrazil lékařský, ze kterého se dá použít kvetoucí nať.

• Divizna velkokvětá se dá poměrně snadno nalézt. Čaj si uděláte z květů. Její výhodou je, že upravuje činnost střev. To znamená, že pomáhá jak při průjmu, tak při zácpě. To samé platí o oblíbené majoránce.

• Řapík lékařský se podobá divizně. Z něj využijete květy nebo kvetoucí nať.

• Pokud na louce najdete kakostu smrdutého, neváhejte si ho utrhnout. Čaj z natě zmírňuje průjem. Stejně jako kakost skvrnitý, to je okrasná květina, kterou možná máte doma na zahradě.

• Šanta kočičí není jenom pro kočky. Pomůže vám s průjmovým onemocněním, stejně jako třeba mochna husí či odvar z kuklíku městského.

• Čaj z lístků ostružníku nebo maliníku je také skvělým prostředkem proti průjmu. Navíc se dá snadno poznat. Tento čaj je vhodný zejména u infekčního průjmu.

• Nezatracujte ani klasické byliny, které má skoro každý doma. Například bazalka pomáhá proti plynatosti, zlepšuje peristaltiku a trávení. Další běžnou léčivkou je řebříček, čekanka podporující látkovou výměnu, nebo sporýš, který napomáhá zvýšit produkci trávicích šťáv. Pokud víte, že jste snědli něco nevhodného, zkuste čaj z mateřídoušky nebo šalvěje.

Konec žaludečním vředům

• Hodně lidí trpí žaludečními vředy, s nimiž marně bojuje. Příčinou vředů může být bakterie Helicobacter pylori, která útočí na žaludeční sliznici. Vliv má pochopitelně i strava či stres.

• Jestliže chcete vyzkoušet přírodnější cestu vhodný je jitrocel, měsíček, rakytník. Velmi dobré je i zelí a šťáva z bílého zelí.

• I lišejník islandský léčí žaludeční vředy. Srbský léčitel J. Mijatovič doporučuje víkendovou kúru. Ve čtvrtek zalijte 5 až 10 g lišejníku 1,5 litrem studené vody a přikryjte. V pátek vařte na mírném plameni, dokud se asi půl litru vody nevyvaří. Zbylý jeden litr odvaru doslaďte medem, povařte. Konzumujte každou hodinu ze začátku 2-3 lžičky, poté 1 lžíci po celý víkend.

Průjem nebo zácpa

• Psyllium je vhodné na oba tyto problémy. Při průjmu zahustí stolici, naopak při zácpě střeva uvolňuje. Psyllium jsou semena indického jitrocele. Najdete v něm rozpustnou vlákninu. Ta je ve formě slizu, která v trávicím traktu nabobtná a tím napomáhá úpravě stolice.

• Při zácpě vyzkoušejte také zeměžluč, kukuřici setou nebo lněná semínka. Lněná semínka obsahují sliz, který je velmi účinný. Dopřejte si čtyřdenní kúru. První den zkonzumujte 3x jednu polévkovou lžíci semínek. Druhý a třetí den si dopřejte dvě lžíce. Čtvrtý den by mělo dojít k úlevě. I potom konzumujte lněná semínka nejlépe asi 2x denně po dobu tří týdnů.
• Z běžných babských rad jsou nejznámější švestky, kysané zelí nebo olivový olej nalačno.

• Při průjmu konzumujte jablka a banány. Z léčivek pomůže fenykl, čekanka nebo máta.

Strava

Pokrmy, které jsou vhodné při průjmu jsou: suché bílé pečivo, vařená rýže, brambory, dušená mrkev, jablko nastrouhané, ovesné vločky nebo borůvky. Zapomeňte na smažené, tučné, mastné.

Až poté, co se podaří zastavit průjem, můžete začít konzumovat i další potraviny. Ale postupujte pomalu a opatrně. Přidávejte další ovoce a zeleninu a jako poslední zkuste maso. S kávou a sladkostmi ještě vyčkejte.

Co se týče lesního ovoce, můžete zkusit konzumovat sušené borůvky. Uvařte si doma čaj z dubové kůry nebo kroupový čaj.

Když má člověk průjem, tělo ztrácí tekutiny, elektrolyty i energii. Střeva jsou podrážděná a méně účinně vstřebávají živiny. Strava by proto měla být šetrná, lehce stravitelná a zároveň pomoci tělo rehydratovat. Zde je přehled toho, co jíst a čemu se raději vyhnout.

1. Dostatek tekutin

Prvním a nejdůležitějším krokem je rehydratace. Průjem způsobuje ztrátu vody a solí – zejména sodíku, draslíku a chloridů. Pokud není zajištěn dostatek tekutin, může dojít k dehydrataci, která je obzvlášť nebezpečná pro děti a seniory.

Doporučené tekutiny:

• Voda (v malých, častých dávkách)

• Neslazený černý nebo heřmánkový čaj

• Rehydratační roztoky z lékárny nebo domácí varianta (voda + sůl + cukr)

• Zeleninové vývary – doplní i elektrolyty

Vyhýbejte se:

• Sladkým limonádám

• Džusům s vysokým obsahem fruktózy

• Kávě, alkoholu a energetickým nápojům (odvodňují)

• 

2. První fáze: klid pro střeva

V prvních 6–24 hodinách po začátku průjmu může být vhodné vynechat pevnou stravu, pokud pacient nemá chuť k jídlu. Není nutné jíst za každou cenu – důležité je pít. Jakmile se chuť vrací, lze opatrně zavádět lehké potraviny.

Doporučené potraviny:

• Bílé pečivo – např. rohlík nebo suchý toust

• Rýže – vařená ve vodě bez tuku, případně lehce osolená

• Brambory – vařené nebo šťouchané bez mléka a másla

• Mrkev – vařená, případně jako polévka

• Banány – zralé, bohaté na draslík

• Jablečné pyré – jemné na žaludek

Tato fáze trvá obvykle 1–2 dny, podle toho, jak se stav vyvíjí.

3. BRAT dieta

V anglosaských zemích se osvědčila tzv. BRAT dieta, jejíž název vychází z počátečních písmen potravin:

• B – Banány

• R – Rýže

• A – Jablečné pyré

• T – Toast

Tyto potraviny jsou lehce stravitelné, neobsahují mnoho vlákniny ani tuku a pomáhají zklidnit trávení. BRAT dieta však není dlouhodobé řešení – je třeba ji po pár dnech rozšířit o další živiny.

4. Postupné zavádění dalších potravin

Jakmile se stav stabilizuje (stolice není vodnatá, bolesti ustupují), je důležité obnovit plnohodnotnou stravu, ale opatrně. Cílem je vrátit do jídelníčku bílkoviny, tuky a další mikroživiny.

Dobré volby:

• Vařené kuřecí nebo krůtí maso – bez kůže, bez koření

• Vařené vejce – ideálně natvrdo

• Nízkotučný bílý jogurt – může pomoci obnovit střevní mikroflóru

• Ovesné vločky – uvařené, bez cukru

• Těstoviny – ideálně bez omáček

• Tvaroh, cottage – pokud není intolerance na mléčné výrobky

Potraviny zavádějte postupně, po malých porcích. Sledujte, jak na ně tělo reaguje. Každý má jinou toleranci.

5. Čemu se vyhnout při průjmu

Existují potraviny, které mohou dráždit trávicí trakt a zhoršovat průjem. Patří sem:

• Tučné, smažené a mastné pokrmy

• Sladkosti a potraviny s umělými sladidly (např. sorbitol)

• Luštěniny, syrová zelenina, cibule a česnek

• Mléko a smetana (kvůli laktóze)

• Celozrnné výrobky s vysokým obsahem vlákniny

• Silně kořeněná nebo pálivá jídla

• Alkohol, káva a bublinkové nápoje

Cílem je vyhnout se všemu, co zatěžuje střeva nebo zvyšuje plynatost.

6. Probiotika jako podpora

Probiotika mohou pomoci obnovit přirozenou rovnováhu střevních bakterií, obzvlášť pokud byl průjem způsoben antibiotiky nebo infekcí. Jsou dostupná ve formě kapslí, kapek nebo i v potravinách (např. kefír, acidofilní mléko, jogurty s aktivními kulturami).

Vhodné je nasadit probiotika již během léčby nebo hned po odeznění akutní fáze průjmu.

Strava při průjmu má tři hlavní cíle: zabránit dehydrataci, zklidnit střeva a pomoci obnově normální funkce trávení. Začněte tekutinami, pokračujte lehce stravitelnou stravou a až poté zařazujte plnohodnotná jídla. Nepodceňujte ani individuální reakce – co jednomu sedne, druhému může uškodit. Vždy platí: méně je více, pomalu a opatrně.

Vložit komentář

Jméno

Email ( email není zveřejněn )

Váš příspěvek   ( Fotky můžete vložit po odeslání příspěvku. )

opište kód

  Souhlasím se zpracováním osobních údajů v rámci diskuzního fóra   Více informací