Zkuste tyto "babské rady" předávané po generace. Bylinky na průjem mohou pomoci. ✔️ Inspirujte se, jak je zpracovat, či jak průjmu předcházet.
Průjem je velmi nepříjemný stav. Mnohdy však není nutné sahat po lécích, vystačíte si i s bylinkami. Velmi často stačí klasický bylinkový čaj na pročištění střev, a vaše zažívání bude opět fungovat tak, jak má.
Průjem nás občas dokáže potrápit. Na vině je buď bakteriální, nebo virová infekce. Za průjem často mohou zkažené potraviny, kontaminované nápoje, přejedení, případně nějaká potravinová alergie. Právě v těchto případech mohou pomoci léčivé byliny. Je však nutné si uvědomit, že byliny pomohou pouze na mírný průběh průjmu.
Průjem způsobený špatnou stravou je tzv. akutní průjem. Trvá pouze 2-3 dny. Pokud průjem trvá déle než 4 týdny, rozhodně navštivte lékaře. Mohlo by se jednat o projev nějaké závažnější nemoci.
Průjem je nepříjemný, ale běžný problém trávicího systému. Jde o stav, kdy má člověk řídkou nebo vodnatou stolici více než třikrát denně. Většina lidí se s průjmem setká několikrát za život. I když bývá často krátkodobý a nezávažný, někdy může signalizovat vážnější onemocnění nebo způsobit dehydrataci, zejména u dětí a seniorů. Abychom se mohli průjmům účinně bránit, je důležité porozumět jejich příčinám.
Nejčastější příčinou akutního průjmu jsou infekce. Mezi nejběžnější patogeny patří:
Otrava jídlem vzniká po požití potravin, které obsahují toxiny – buď od bakterií, nebo chemikálií. Například stafylokokové toxiny se mohou množit v potravinách ponechaných v teple. Průjem se pak objeví velmi rychle po jídle, často do několika hodin, a bývá doprovázen silným zvracením.
Intolerance znamená, že tělo není schopno správně zpracovat určitou složku potravy. Nejčastější je intolerance laktózy, což je cukr obsažený v mléce. Lidé s tímto problémem mají po požití mléčných výrobků nadýmání, bolesti břicha a průjem.
Potravinová alergie je naopak imunitní reakce, která může být závažnější. Například alergie na lepek (celiakie) způsobuje chronický průjem, únavu a úbytek na váze kvůli poškození střevní sliznice.
Mnohé léky mohou podráždit trávicí trakt nebo narušit rovnováhu střevní mikroflóry. Antibiotika ničí nejen škodlivé bakterie, ale i ty prospěšné, což často vede k průjmům. V některých případech může vzniknout závažná infekce způsobená bakterií Clostridium difficile, která se v důsledku léčby antibiotiky přemnoží a vyvolá těžký zánět tlustého střeva.
Některé nemoci se projevují opakovanými nebo dlouhodobými průjmy:
Stres, úzkost nebo strach mohou ovlivnit činnost trávicího systému. U některých lidí se při stresu aktivuje „útěk nebo boj“ reakce, která urychluje pohyb střev, což způsobuje průjem. Průjem v důsledku stresu se obvykle objevuje náhle, zejména před důležitými událostmi.
Při cestování, zejména do rozvojových zemí, se lidé často setkávají s neznámými bakteriemi. Kontaminovaná voda, led v nápojích, nemytá zelenina nebo pouliční jídlo jsou časté zdroje. Tělo na nové mikroorganismy reaguje průjmem – tzv. cestovatelským průjmem. Ve většině případů není nebezpečný, ale může narušit celý pobyt.
Prevence průjmu není složitá, ale vyžaduje určitou důslednost. Opatření se liší podle toho, jaký typ průjmu chceme předejít – infekčnímu, dietnímu nebo chronickému.
Základem prevence je čistota rukou. Mytí rukou před jídlem, po použití toalety, po kontaktu se zvířaty nebo nemocnými lidmi snižuje riziko infekce. Tam, kde není voda a mýdlo, je vhodné použít dezinfekční gel.
Při přípravě jídla dbejte na:
Na cestách pijte balenou nebo převařenou vodu, vyhněte se ledu v nápojích, syrové zelenině a mořským plodům z tržnic.
U antibiotik platí pravidlo – užívejte je pouze na předpis a podle pokynů lékaře. Pokud víte, že míváte po antibiotikách průjem, zeptejte se lékaře na probiotika. Pomohou udržet rovnováhu střevní mikroflóry.
Pokud máte diagnostikovanou intoleranci (např. laktózy) nebo alergii, vyhýbejte se spouštěčům. V případě podezření na intoleranci je vhodné vést si potravinový deník a konzultovat situaci s lékařem nebo nutričním terapeutem.
Stres je často podceňovanou příčinou trávicích obtíží. Pomáhá pravidelný spánek, pohyb, relaxační techniky (např. dechová cvičení nebo jóga) a schopnost řídit stresové situace.
Zdravá střevní mikroflóra chrání proti infekcím i proti účinkům stresu. Je vhodné pravidelně konzumovat fermentované potraviny (jogurt, kefír, kysané zelí) nebo užívat probiotika, hlavně v rizikových obdobích (např. během cestování nebo při antibiotické léčbě).
Při průjmu může dojít k dehydrataci, takže je nutné dodržovat pitný režim. K tomu jsou velmi vhodné bylinné čaje či různé odvary či výluhy. Většinu z bylin lze snadno najít ve vašem okolí. Při průjmu dodávejte tekutiny opatrně, nejlépe po lžičkách.
Konec žaludečním vředům
Průjem nebo zácpa
Strava
Pokrmy, které jsou vhodné při průjmu jsou: suché bílé pečivo, vařená rýže, brambory, dušená mrkev, jablko nastrouhané, ovesné vločky nebo borůvky. Zapomeňte na smažené, tučné, mastné.
Až poté, co se podaří zastavit průjem, můžete začít konzumovat i další potraviny. Ale postupujte pomalu a opatrně. Přidávejte další ovoce a zeleninu a jako poslední zkuste maso. S kávou a sladkostmi ještě vyčkejte.
Co se týče lesního ovoce, můžete zkusit konzumovat sušené borůvky. Uvařte si doma čaj z dubové kůry nebo kroupový čaj.
Když má člověk průjem, tělo ztrácí tekutiny, elektrolyty i energii. Střeva jsou podrážděná a méně účinně vstřebávají živiny. Strava by proto měla být šetrná, lehce stravitelná a zároveň pomoci tělo rehydratovat. Zde je přehled toho, co jíst a čemu se raději vyhnout.
1. Dostatek tekutin
Prvním a nejdůležitějším krokem je rehydratace. Průjem způsobuje ztrátu vody a solí – zejména sodíku, draslíku a chloridů. Pokud není zajištěn dostatek tekutin, může dojít k dehydrataci, která je obzvlášť nebezpečná pro děti a seniory.
Doporučené tekutiny:
Voda (v malých, častých dávkách)
Neslazený černý nebo heřmánkový čaj
Rehydratační roztoky z lékárny nebo domácí varianta (voda + sůl + cukr)
Zeleninové vývary – doplní i elektrolyty
Vyhýbejte se:
Sladkým limonádám
Džusům s vysokým obsahem fruktózy
Kávě, alkoholu a energetickým nápojům (odvodňují)
2. První fáze: klid pro střeva
V prvních 6–24 hodinách po začátku průjmu může být vhodné vynechat pevnou stravu, pokud pacient nemá chuť k jídlu. Není nutné jíst za každou cenu – důležité je pít. Jakmile se chuť vrací, lze opatrně zavádět lehké potraviny.
Doporučené potraviny:
Bílé pečivo – např. rohlík nebo suchý toust
Rýže – vařená ve vodě bez tuku, případně lehce osolená
Brambory – vařené nebo šťouchané bez mléka a másla
Mrkev – vařená, případně jako polévka
Banány – zralé, bohaté na draslík
Jablečné pyré – jemné na žaludek
Tato fáze trvá obvykle 1–2 dny, podle toho, jak se stav vyvíjí.
3. BRAT dieta
V anglosaských zemích se osvědčila tzv. BRAT dieta, jejíž název vychází z počátečních písmen potravin:
B – Banány
R – Rýže
A – Jablečné pyré
T – Toast
Tyto potraviny jsou lehce stravitelné, neobsahují mnoho vlákniny ani tuku a pomáhají zklidnit trávení. BRAT dieta však není dlouhodobé řešení – je třeba ji po pár dnech rozšířit o další živiny.
4. Postupné zavádění dalších potravin
Jakmile se stav stabilizuje (stolice není vodnatá, bolesti ustupují), je důležité obnovit plnohodnotnou stravu, ale opatrně. Cílem je vrátit do jídelníčku bílkoviny, tuky a další mikroživiny.
Dobré volby:
Vařené kuřecí nebo krůtí maso – bez kůže, bez koření
Vařené vejce – ideálně natvrdo
Nízkotučný bílý jogurt – může pomoci obnovit střevní mikroflóru
Ovesné vločky – uvařené, bez cukru
Těstoviny – ideálně bez omáček
Tvaroh, cottage – pokud není intolerance na mléčné výrobky
Potraviny zavádějte postupně, po malých porcích. Sledujte, jak na ně tělo reaguje. Každý má jinou toleranci.
5. Čemu se vyhnout při průjmu
Existují potraviny, které mohou dráždit trávicí trakt a zhoršovat průjem. Patří sem:
Tučné, smažené a mastné pokrmy
Sladkosti a potraviny s umělými sladidly (např. sorbitol)
Luštěniny, syrová zelenina, cibule a česnek
Mléko a smetana (kvůli laktóze)
Celozrnné výrobky s vysokým obsahem vlákniny
Silně kořeněná nebo pálivá jídla
Alkohol, káva a bublinkové nápoje
Cílem je vyhnout se všemu, co zatěžuje střeva nebo zvyšuje plynatost.
6. Probiotika jako podpora
Probiotika mohou pomoci obnovit přirozenou rovnováhu střevních bakterií, obzvlášť pokud byl průjem způsoben antibiotiky nebo infekcí. Jsou dostupná ve formě kapslí, kapek nebo i v potravinách (např. kefír, acidofilní mléko, jogurty s aktivními kulturami).
Vhodné je nasadit probiotika již během léčby nebo hned po odeznění akutní fáze průjmu.
Strava při průjmu má tři hlavní cíle: zabránit dehydrataci, zklidnit střeva a pomoci obnově normální funkce trávení. Začněte tekutinami, pokračujte lehce stravitelnou stravou a až poté zařazujte plnohodnotná jídla. Nepodceňujte ani individuální reakce – co jednomu sedne, druhému může uškodit. Vždy platí: méně je více, pomalu a opatrně.
Bylinky na průjem